Teplotní křivky
Pro popis vývoje teploty plynů při požáru používá program teplotní křivky pro jednotlivé druhy požáru popsané v normě EN 1991-1-2.
Normová teplotní křivka
Základní z nominální křivka, kde je teplota plynů v požárním úseku dána vztahem
kde je: | θg |
|
t |
|
Parametrická křivka
Parametrická křivka, použitá v programu, platí pro požární úseky o podlahové ploše do 500m2, bez otvorů ve střeše a s výškou úseku do 4m. Parametrická křivka je složena ze dvou částí. Z větve fáze ohřevu, kdy teplota plynů narůstá a z větve fáze chladnutí, která popisuje pokles teploty po kulminaci požáru. Pro popis parametrické křivky jsou použity v programu čtyři parametry:
- doba rozvoje požáru neomezeného snížením přístupu kyslíku tlim (požár řízený palivem)
- tepelná charakteristika povrchu konstrukce ohraničující požární úsek b daná vztahem
kde je: | ρ |
|
c |
| |
λ |
|
- faktor otvorů O daný vztahem
kde je: | Av |
|
heq |
| |
At |
|
- návrhová hodnota hustoty požárního zatížení qt,d vztažená k celé ploše povrchu At ohraničujících konstrukcí požárního úseku.
Tuto křivku lze použít pouze s "Metodou izotermy 500°C".